Stephen Murray

Rozprával Scot McElwaney (RIDE mag) Odkud pocházíš?
Jsem z Newcastle v severní Anglii.

Jak už si dlouho ve státech?
Už tu jsem 2 roky.

Když jsi poprvé přijel do Ameriky, co sis myslel?
První věc, kterou jsem chtěl udělat, když jsem přijel do jižní Kalifornie, bylo polítat si na trailsech v  Sheep Hills. To bylo první místo, kde jsem chtěl jezdit. Nezajímalo mě nic jinýho než tenhle slavnej plácek. No a když jsem tam pak přijel a viděl to, tak mě to dost zklamalo. Bylo to hnusný...nic jen spousta měsíčního prachu ježdění o ničem. Ale zas tu bylo asi milion profíků. A já si říkal "Nemůžu uvěřit, že všichni tihle maséři jezdí na tak příšernym místě". Zkrátka pochopil jsem, že tohle neni supr místo kvůli jumpům, jaký tu sou, ale kvůli lidem, který se tu schází.

Kolik ti je?
21.

Za koho jezdíš?
Nirve, UGP, and Vans.

Jak si přišel ke sponzorovi Nirve bicycles?
Zlanařil mě Dale Holmes. Dale jezdil za Nirve bikros a oni rozšiřovali program o dirt a tak si vzpoměl na mě. Zavolal mi Garry Ellis (manažer Nirve) a já z toho byl tak nervózní, že sem ani nemoh mluvit. "Sakra já mluvim s Lumberjackem (G. Ellis je legendární AA Pro rider)!!." Vůbec sem nevěděl co mu mám vykládat. Napříště jsem šel rovnou do továrny a mluvil s týpkama co tam pracujou a oni mi nabídli sponzoring. To bylo něco o čem jsem vždycky snil. Mít americkýho sponzora a jezdit tam jako profesionál. No a tak jsem podepsal profesionální smlouvu a bylo to. První rok bylo mý ježdění noční můra, ale lidi z Nirve mi důvěřovali, což se nakonec vyplatilo.

Jak se ti jezdí na kolech Nirve?
Ty kola jsou vynikající.Mají výbornou stavbu a jsou dost pevný, nikdy se mi nestalo, že by praknul rám nebo se něco ohnulo.

Co sis myslel, když jsi odjížděl z prvního kontestu seriálu Gravity Games?
Člověče! Gravity Games byly pro mě největší kontest. Pocit z vítězství byl báječnej. Přišel jsem tam se sérkou triků, o kterých jsem si myslel, že když to tam pošlu, tak bych mohl aspirovat na vítězství. Ale rozhodčí to obvykle vidí trochu jinak. Vydal jsem ze sebe všechno a v posledním kole tam poslal ty nejhustší triky. Po mých skocích sem jenom čekal a čekal a dlouho se nic nedělo. Byl v tom děsný chaos. Lidi mi řikali ať sem v klidu, ale já byl nervózní a řikal jim ať drží hubu, že to dopadne stejně špatně. A pak sem čučel jak blázen, když to nakonec vyhlásili a já byl první. To byl naprosto nepřekonatelný pocit. Můj sen se začínal stávat skutečností.

Řekneš nám něco o svém tréninku?
Trénuju nonstop. Každý den. Obzvlášť od začátku minulýho roku, kdy jsem se doléčil ze spousty zranění, jsem se do toho pustil fakt hustě. Jezdim hodně s Cory Nastaziem a Marvinem  Loetterlem. Denně jsem v sk8 parku a nebo na trailsech v Lake Perris. Používáme pěnu pro měkký dopady - když se chceš naučit ty nejhustší triky, musíš používat takovýhle věci. Nezáleží na tom že lidi řikaj, že to je o ničem  takhle trénovat, ale já myslim že bez pěny bych se spoustu věcí nenaučil.

Co ti pomohlo vyhrát Gravity Games?
Myslim, že samozřejmě trénink.  Když jsem se naučil double backflip. Stejně jako na X-games.  Když to tam posílám, musim s naprostou jistotou vědět že to dotočim. Při tréningu byly nějaký problémy, pár zranění, ale nakonec jsem to všechno dokázal.

Jak ses jako jezdec z Anglie dostal k dirtu. Mám takový dojem, že u vás jsou lidi zaměřený spíš na street a flat.
Jo v Anglii se jezdí většinou streetek a flat. Pro ně je to hodně velkej nářez a underground. Ale já jsem vyrostl na bikrosových závodech a tam byly vždycky na konci dirtový soutěže .Já sem je většinou vyhrával a moc se mi to líbilo. Zůčastnil jsem se dalších několika kontestů v Evropě a to mě dost posílilo. Chtěl jsem se pořád zlepšovat a hlavně se dostat do Ameriky a jezdit na Sheep Hills a jezdit s nejlepšíma.

Máš doma v Anglii nějaký trailsy?
Do svých 18 let, než jsem odešel ze školy, jsem žádný neměl. Potkal jsem ale jednoho kámoše a on měl nějaký skoky na svý zahradě a zeptal se mě, jestli bych mu tam nepomohl postavit nějaký větší trailsy. No a tak sme ještě s mým bráchou Martinem a mým nejlepším kámošem Scottem Edgeworthem to tam trochu poladili a bylo to supr. Měli jsme tam hafo transferů a pořádný dably, což mi hodně pomohlo zlepšit se. Nakonec jsme se vybodli na školu a furt jenom jezdili. Bylo to super, byli jsme taková malá rodina.

Kam si chodil do školy?
Worcestor Anglie.

Jak dlouho jsi studoval?
Chodil jsem tam dva roky, než sem se na to úplně vybod.

Jak to přišlo, že si začal bydlet s Nastym?
Když jsem poprvé přišel do států bydlel jsem s  Dale [Holmesem] a Neal [Woodem]. Oni byli naprosto úžasný a se vším mi moc pomohli. Potom jsem poznal bandičku, která jezdila na Sheep Hills; Shaun Butler, Barspinner (Ryan Brennan) a taky Cory. No a tam jsme se skamarádili a bylo to.

Jak dlouho chceš jezdit profi BMX?
No. Mám moc rád kontesty, ale nevim jak dlouho vydržim snášet bolest. Třeba když se během kontestu rozštípu a mám rozbitou hlavu. Překonat to a dostat se až do finále je nadlidský výkon. Myslim, že budu jezdit tak čtyři pět let a pak to zabalim a budu jezdit jen tak pro zábavu. Budu rád když to tak dlouho vydržim. Možná bych mohl jezdit tak dlouho jako Fuzzy, ale on je výjimečný.

Říkal jsi, žes jezdil bikros? Jak dlouho?
Začel jsem asi ve 3 letech a rodiče mě do toho dost tlačili. Závodil jsem asi do 18 a pak mě to přestalo bavit. Tak sem si řek kašlu na to a už se nebudu honit. Měl jsem sice dost dobrých výsledků, byl jsem několikrát ve finále na světě, dvakrát druhej na evropě. Pak jsem přijel na Christmas Classic do Ameriky a byl zas druhej. Ale pak jsem si řek: podivej se na to - na dráze nebyly žádný pořádný skoky, úplná placka, lidi začali nasazovat nášlapy a bušit jak blbý. Mě nezajímá furt chodit do posilovny sypat steroidy a chovat se jak nějakej bláznivej sportovec. Mám rád pohodovej životní styl a dřina a odříkání to fakt neni nic pro mě. Ale kdyby tu byly nějaký pohodový závody pro dirtaře, tak bych se určitě zůčastnil.

Co si myslíš o BMX downhillu?
Dost dobrá věc,  posouvá to bikros hodně dopředu, jen se podivejte, jak skvěle to vypadá v televizi. To je cesta, kterou by se mělo BMX vydat. Předtím se o tom hodně dlouho mluvilo, pak přišel McGoo a uvedl tuhle myšlenku v život. Mám z toho velkej respekt. Teď se to jezdí jenom pod X-games ale doufám, že těchhle závodů bude mnohem víc. Přitahuje to kluky, který nejsou vymaštěný nabušenci, ale pohodáři, který na kole opravdu něco umí.

Ty sám bys ty závody jel?
No já sem je taky jel !! Zúčastnil jsem se Triple Crownu. Ale už se na to příště vybodnu, protože mám už docela strach. Zlámal jsem si tam totiž tolik kostí, že to ani nedovedu spočítat a jestli bych jel znovu, tak by jich určitě bylo ještě víc :).

Jak vidíš budoucnost dirt jumpingu?
Myslim, že to dopadne jako v snowboardingu - že dirtaři se budou stále víc věnovat točivým a saltovým trikům. Budou se víc lítat transfery a mnohem výš a dál. Těšim se, že se bude jezdit mnohem víc hustě a bláznivě, tak jako to je v gymnastice nebo snowboardingu.

Jaký kontesty jsi dosud vyhrál?
Nic moc, zatim jen X Games a Gravity Games :). 

Jak často se vracíš domů do Anglie?
Kdykoli můžu. Třeba když mám čas a nebo sem tak zrasenej, že nemůžu jezdit. Loni jsem byl doma dva měsíce, měl jsem zlomenou nohu a maminka se o mě starala :).

Jsi ještě v kontaktu se svými přáteli v Anglii?
Jo vždycky  - hlavně moji spolužáci ze školy jsou pro mě dost důležitý. Vždycky jsem se jich držel, nemam důvod se na ně vybodnout. Je dobrý mít přátele.

Co pro tebe znamená BMX?
Hrozně moc. Je to výborná zábava a hlavně věc, která tě udrží nad vodou, když se cítíš fakt mizerně. Prostě  jezdíš a tvý problémy ti najednou přijdou vzdálený. Je to fajn pocit. Těžko se to vysvětluje...

Chceš někomu poděkovat?
Jo, rodičům, za to že mě vždycky podporovali.  Nealovi a Daleovi za poskytnutí azylu. Taky Cory Nastaziovi, supr kámoše bez kterýho by úroveň mýho ježdění nebyla tak vysoká.  No a mojí holce Mindy, mýmu bráchovi a všem kámošům doma v Anglii. Jo a nesmim zapomenout na sponzory Nirve, UGP, a Vans.

Díky za rozhovor.